Mozek je těleso tvaru vejčitého. Průměrná váha mozku u muže je 1375 g, u ženy 1245 g. Neznamená to však, že by žena měla menší duševní schopnosti. Přepočteno na průměrnou tělesnou váhu má žena naopak mozek relativně o něco větší než muž. Váha mozku se zvětšuje od narození asi do konce 20. roku života. Od 50. roku jeho váha opět klesá. Bílá hmota činí váhově asi 60%, hmota šedá 40%.
mozek z boku
mozek zepředu
Rozdělení mozku
- Zadní mozek – prodloužená mícha, most, mozeček
- Střední mozek
- Mezimozek – hypothalamus, thalamencephalon
- Koncový mozek – je tvořen 2 polokoulemi. Povrch mozku je rozbrázděn poměrně hlubokými rýhami, které od sebe oddělují mozkové závity. Tyto rýhy a závity se na lidském mozku začínají objevovat asi až od poloviny nitroděložního vývoje.
hydrocephalus – rozšířené mozkové komory u dítěte
pohled na mozkové komory
Komory mozkové vyplňuje čirá kapalina, mok mozkomíšní. Z postranních komor se dostává do komory III a odtud do komory IV. Ucpání zúžených cest může vést ke hromadění moku v komorách a jejich rozšíření ( hydrocephalus ).
Mok mozkomíšní mozek nadlehčuje a chrání před působením nárazů. Množství moku je 100 až 150 cm3.
Obaly centrálního nervstva
- Tvrdá plena mozková
- Pavučnice mozková
- Omozečnice
pohled na mozkové vrstvení
Mícha
Mícha hřbetní je provazcovitý, oploštělý útvar délky 40 až 50 cm. U novorozence je dlouhá asi 14 cm. Její váha se pohybuje kolem 30 g. Horním směrem plynule pokračuje jako prodloužená mícha.
vztah míchy k páteřnímu kanálu
řez míchou
Ze hřbetní míchy vybíhají párové míšní provazce, míšní nervy ( soubory nervových vláken ), které utvářejí nervy těla.
Periferní nervy
Periferní nervový systém představuje v podstatě vodivý aparát mimo mozek a míchu. Podobně jako cévy probíhají i nervy na ohybových stranách kloubů, kde jsou více chráněny. Nervová vlákna mají zvlněný průběh, což je jakási rezerva při různých pohybech, zvláště končetin.
nervy horní končetiny
nervy dolní končetiny
Autonomní nervový systém
Stálou činnost vnitřních orgánů, které nepodléhají naší vůli, řídí tzv. autonomní nervový systém. Tento výraz naznačuje, že proti systému mozkomíšnímu má určitou funkční samostatnost, ovšem relativní. K autonomním nervům patří vlákna, jdoucí ke žlázám, hladké svalovině útrob a myokardu.
Podle anatomického hlediska dělíme autonomní nervový systém na dvě skupiny:
funkce a orgány sympatiku
funkce a orgány parasympatiku