Pro zabezpečení dostatečného zásobení tkání živinami a pro výměnu plynů má zásadní význam aktuální průtok krve v daném orgánu. Průtok je přímo úměrný krevnímu tlaku a nepřímo úměrný perifernímu odporu, tj. průsvitu cév. Průtok krve v jednotlivých orgánech není stejný a závisí na aktuální důležitosti orgánu v daném fyziologickém stavu. Např. při tělesné námaze se zvyšuje krevní průtok pracujícími svaly a klesá průtok v trávícím systému. Přehled průtoků krve v klidovém stavu pro jednotlivé orgány ukazuje tabulka.
Celkový průtok jednotlivými orgány (ml/min) v klidových podmínkách.
srdce 250 ml/min
mozek 750 ml/min
plicní tkáň 100 ml/min
ledviny 1100 ml/min
játra 1350 ml/min
slinivka břišní 500 ml/min
svaly 750 ml/min
kosti 250 ml/min
kůže 300 ml/min
štítná žláza 50 ml/min
nadledviny 25 ml/min
Krevní průtok orgánem je řízen vegetativním nervstvem a lokálními faktory, které zužují cévy (vasokonstrikce) nebo je rozšiřují (vasodilatace). Průtok se zvyšuje např. při lokálním nedostatku kyslíku, při uvolnění oxidu dusíku ale i působením serotoninu, bradykininu a prostaglandinů.